Ettlingen
Ettlingen byl důležitou křižovatkou v době Starověkého Říma, kdy patřil do jeho říšské provincie Germania Superior. Osídlení je doloženo mnoha archeologickými nálezy a artefakty. Obec je poprvé zmiňována v roce 788 jako Ediningom v donační listině benediktinského kláštera ve Wissembourgu v Alsasku. V roce 965 přijala vesnice Ettlingen (Ediningom) tržní práva od císaře Oty I. Velikého. V roce 1192 byl Ettlingen povýšen na město císařem Jindřichem VI.. Římskokatolická církev zde měla silnou pozici, byla součástí Špýrské diecéze, vystřídána v letech 1520–1623 protestanty. Zdejšími významnými reformátory byli historik a teolog Kaspar Hedio a teolog Franciscus Irenicus (Franz Friedlieb).
V době barokní zdejší zámek přebudoval Julius František Sasko-Lauenburský, který zdědil v Čechách panství Zákupy. Patřil k milovníkům umění, stejně jako jeho dcery Anna Marie Františka Toskánská a Sibyla Sasko-Lauenburská, která získala panství Ostrov u Karlových Varů, obě byly mecenáškami kultury a umění v severozápadních Čechách. Hlavní náboženskou silou protireformace se ve městě od roku 1624 stali jezuité. Od 19. století se katolická církev dostala pod nově vytvořenou arcidiecézi ve Freiburgu im Breisgau.
Ve městě žila také početná židovská komunita, likvidovaná za 2. světové války, kdy zde sídlila velká vojenská posádka. Proto bylo město v roce 1944 silně vybombardováno. V roce 1945 byla Porýnská kasárna obsazena americkou armádou, patřila k hlavním střediskům poválečné konsolidace země a vybudoval zde své sídlo NATO.
Mapa - Ettlingen
Mapa
Státní území - Německo
Německá vlajka |
Rozloha Německa je 357 023 km², přičemž území státu se nachází v mírném podnebním pásmu. Podle úředních údajů mělo Německo k 30. září 2022 84,3 milionu obyvatel, což z něj činí nejlidnatější stát Evropské unie. Jeho populace ale již v letech 2003 až 2010 klesla kvůli dlouhodobě velmi nízké porodnosti, a to o skoro 800 000 obyvatel, takže až do roku 2012 bylo Německo jednou z mála západoevropských zemí s úbytkem obyvatelstva. Tento vývoj probíhá navzdory tomu, že Německo je zároveň domovem třetí největší populace imigrantů na světě. Výsledek sčítání lidu 2011 znamenal snížení dosavadního úředního odhadu stavu obyvatelstva o zhruba 1,1 miliónu lidí. Německo je co do absolutního počtu imigrantů zemí, která je nejvíce postižena současnou evropskou migrační krizí, zvláště v roce 2015.